Polámané: Inspirace pro budoucí inovace ve vinařství
Jak můžeme proměnit krajinu a starý poddolovaný brownfield Polámané na udržitelný a prosperující komunitní prostor, který posílí identitu Kyjova? Právě na tuto otázku se zaměřilo první setkání angažovaných občanů, specialistů i zástupců města při společném setkání v rámci projektu PLUS Change realizovaném v Jihomoravském kraji v České republice.
Jižní Morava je zapojena do projektu PLUS Change z důvodu rostoucího dopadu klimatických změn na půdu, lidi, zvířata a rostliny. Na prvním setkání procesu spolutvorby jsme se zaměřili na Polámané, bývalý lignitový důl na Kyjovsku.
Proč právě Polámané?
Tento brownfield, jeden z mnoha na jižní Moravě, se nachází kousek od centra města Kyjov a rozkládá se na ploše 4,5 hektaru, což je o něco více než šest fotbalových hřišť. Většina plochy je však nevyužívaná a dnes je z ní rozsáhlá černá skládka vysoká až 15 metrů. Součástí areálu je také bývalá střelnice, malé části soukromých pozemků zasypaných hlušinou, a malá vinice. Pokusy o rekultivaci na jihozápadní straně zahrnují zarovnání skládky a částečnou výsadbu zeleně. Areál obklopuje zahrádkářská kolonie.
Místostarosta města Kyjov Daniel Čmelík konstatoval, že areál Polámané je dosud nevyužívaný. Město teoreticky zvažuje dvě možnosti:
- vybudovat multifunkční halu,
- vytvořit multifunkční kulturní prostor a sportoviště.
Zapojení komunity
V minulosti město žádalo obyvatele, aby se vyjádřili až k již vytvořeným plánům na veřejných setkáních. V rámci projektu PLUS Change ve spolupráci s Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace JINAG zvolil místostarosta Čmelík nový přístup. Město poprvé vyzvalo obyvatele a odborníky, aby od samého počátku společně přemýšleli o plánech pro dané území. Tento přístup byl pozitivně přijat, protože několik účastníků setkání po skončení akce uvedlo, že se poprvé cítili skutečně vyslyšeni.
Diskuse a návrhy
Společně s partnerskou agenturou Jinag byla sestavena skupina odborníků na adaptaci na změnu klimatu a energetiku, místních obyvatelů, architektů, studentů a členů místní samosprávy. Diskutovali nad otázkou, jak využít krajinu a staré doly brownfieldu Polámané k vytvoření udržitelného a prosperujícího komunitního území, které posílí identitu Kyjova.
Kulturní identita
Kyjov, město s přibližně 11 000 obyvateli, má silnou a jedinečnou regionální kulturní identitu. Je místem konání Slováckého folklorního festivalu, který se koná každé čtyři roky od roku 1921 a přitahuje až 20 000 návštěvníků denně. Tradice, jako kroje, lidové písně a tance, jsou zde předávány z generace na generaci. Historické centrum města je dobře zachováno a chráněno jako městská památková zóna.
Identita krajiny
Další aspekt identity tvoří krajina. Díky svému terénu a teplému a suchému podnebí je region známý svými vinicemi a v menší míře i ovocnými sady, které bohužel postupně zanikají. Zelenou infrastrukturu představují především rozsáhlé lesní komplexy na severu a jihu, některé zbytky suchých trávníků a jedinečná, ale rychle mizející mozaika drobných zemědělských usedlostí. Přibližně 20 % území regionu pokrývají chráněná území v podobě lokalit NATURA 2000, významných krajinných prvků nebo maloplošných chráněných území.
Konkrétní návrhy
Multifunkční amfiteátr
S ohledem na identitu Kyjova se aktivity spolutvorby rozjížděly pomalu. Zpočátku se představy o Polámané docela dobře shodovaly s teoretickými možnostmi, které město již zvažovalo. Aby se spojila budoucnost s tradicí, přišli účastníci s amfiteátrem a „kreativní svobodnou zónou“. Velký a energeticky soběstačný amfiteátr v Polámané by mohl být využíván ke kulturním eventům. Velkým benefitem je zde velikost, která může pojmout velké množství lidí s dochozí vzdáleností od centra a současně nezatíží město hlukem. Vedle toho by mohl fungovat jako kreativní prostor pro setkávání, kde by například studenti mohli pořádat festivaly a akce a obyvatelé regionu tvořivé workshopy.
(Re)Wild Park
Jsou to především obyvatelé Kyjova, kteří by si přáli zelené rekreační plochy pro setkávání všech generací, kde by mohli trávit den, aniž by museli cestovat příliš daleko. Rádi by z Polámané udělali komunitní park se společnými zahradami, odpočinkovými zónami, piknikovými místy a týdenním trhem. Znovuobnovenou oblast se včelaři, ovcemi a místními divokými koňmi a kravami. Kopec by mohl sloužit dětem k lezení, klouzání a sáňkování. Bludiště starých důlních chodeb by mohlo sloužit ke spojení Polámané s městem a dalšími blízkými oblastmi čímž by mohla vzniknout úplně nová zábavná turistická atrakce.
Udržitelná energie
Dva odborníci na obnovitelné zdroje energie mají pro Polámané poněkud extrémnější představy. „Ať je to zelené, ať je to ekologické, ať je zde minimální údržba,“ řekl jeden z nich. A druhý: ‘Pokrýt celé Polámané solárními panely, aby Kyjov byl zásobován udržitelnou energií a město bylo energeticky soběstačné‘.
Vinařství
Všechny tyto myšlenky nakonec vedou k otázce: kde v této oblasti je změna klimatu nejviditelnější? Tím se rozhovor dostává k vínu. Koneckonců identitu komunity definuje také víno a vinařství. Klimatické změny způsobily problémy s výrobou i skladováním. Úrodu poškozují vedra a náhlé ochlazení. A teplota ve vinných sklepech, která byla dříve stabilních 12 stupňů Celsia, se v důsledku klimatických změn zvýšila na 17 stupňů Celsia. Aby se víno uchovalo, jsou nyní sklepy chlazeny klimatizací. To není příliš udržitelné.
Living Lab
Jeden z účastníků navrhuje vytvořit prodejní domy, kde by vinaři mohli pořádat ochutnávky a prodávat své produkty. Většinu ostatních účastníků však myšlenka pomoci vinařům prodávat jejich produkty v Polámané nezajímá – u stolu nebyl přítomen zástupce vinařů.
Tak co s tím? Jak například zavést moderní high-tech a low-tech technologie do tradičního vinařství? Jeden z účastníků se zmiňuje o tom, že v některých částech starých dolů se nachází spousta studené vody, která by se dala výborně využít k chlazení vinných sklepů. Geniální low-tech řešení.
Francouzská účastnice setkání dodává, že ve Francii mají stejné problémy s úrodou poškozenou horkem. Provádějí pokusy s umístěním solárních panelů nad vinicemi pro zajištění stínění i udržitelnou výrobu energie.
A tak se během setkání rozvinula myšlenka vytvořit „živou laboratoř pro inovativní řešení ve vinařství“. Místo, kde se spojí výzkum, workshopy a ochutnávky pro turisty a experimentální vinice. Zapojením místních odborníků a vinařů by se tak město Kyjov mohlo stát centrem znalostí s přeměnou tradičního vinařství na budoucnost. Tato myšlenka, aby se Polámané stalo vůdčím příkladem udržitelného vinařství budoucnosti, nadchla většinu účastníků.
Následné kroky
Ve třetím a posledním kole společné tvorby byli účastníci požádáni, aby všechny tyto nápady spojili do jednoho konkrétního plánu. Účastníci konstatují, že plocha je dostatečně velká, aby se do ní vešly všechny hlavní nápady: amfiteátr, park a živá laboratoř. Realizací těchto plánů může Polámané sloužit jako příklad pro všechny ostatní brownfieldy na jižní Moravě a možná i ve světě.
Na konci zasedání však převládá poněkud skeptický pocit: co z těchto plánů vlastně vznikne? Ale místostarosta Čmelík je odhodlán uspořádat pokračování tohoto zasedání, nejlépe se stejnou skupinou lidí doplněnou o další odborníky. I Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG, slibuje, že bude vývoj pečlivě sledovat
